PÁLAVA

Pavlovské vrchy, lidově zvané Pálava, zahrnují celý rozsáhlý komplex vápencových útvarů na Jižní Moravě. Jsou rozloženy mezi Dolními a Horními Věstonicemi, Pavlovem a Mikulovem, asi 50 km na jih od Brna. Jsou zde známé a oblíbené cvičné skály moravských horolezců s množstvím výstupů všech stupňů obtížnosti. Skály jsou zasazeny do nádherného přírodního rámce a svou výškou vévodí celému kraji. Oblibu cvičných skal na Pálavě podporuje i ta skutečnost, že zdejší bohatě členěný vápencový terén má stejné horolezecké kvality jako tatranská žula a připomíná v mnohém Dolomity. Historie zlézání Pálavy sahá až do minulého století, kdy v roce 1899 objevil ing. H Bock Pálavské kopce jako ideální cvičný terén. Po roce 1945 se zde konával každý rok začátkem října tradiční celostátní sraz horolezců.

Osou Pálavy je charakteristický hřeben se třemi vrcholy. Severovýchodní, strmě vystupující nad okolí, je korunován zříceninou Dívčích hradů (zvané též Děvičky). Střední a nejvyšší Děvín (550 m.n.m.) spadá kolmými skalními útesy k širokému sedlu Soutěsky, které odděluje Děvín od jihozápadního rozlehlejšího vrcholu Obora (485 m.n.m.) s nejznámější stěnou Martinkou. Od Martinky na jihovýchod je skupina Trůnu a Vzývajícího. Poněkud stranou na jih, za obcí Klentnice, leží typický široký vrchol Stolové hory a poblíž něho zřícenina Sirotčí hrádek. V okolí jsou méně významné cvičné terény nad obcí Bavory - Bavorské skály a Sirotčí hrádek. K Mikulovu se pak celý masív postupně snižuje a ztrácí v oklní pahorkatině.

V nejbližším okolí Pálavy jsou starobylá slovanská sídliště. Novomlýnské nádrže na Dyji tvoří největší vodní plochu na Moravě. Pro svoji geologickou ojedinělost, výskyt teplomilné vegetace a vzácných živočišných druhů byla Pálava v roce 1976 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí o rozloze asi 70 km2 s několika přírodními rezervacemi. V 80. letech byla zařazena mezi sledované oblasti v rámci UNESCO.

Přístup: Dopravní spojení je nejvhodnější vlakem do stanice Popice na trati Brno-Břeclav (odtud pěšky 8 km) nebo do stanice Šakvice s možností autobusu (linka Šakvice-Mikulov) přes Strachotín, Dolní a Horní Věstonice. Pod Martinku od Horních Věstonic doleva do kopce po zelené značce. Pro orientaci vhodná turistická mapa Pavlovské vrchy.

Mapa.gif(133 kb)

SKÁLY NA OBOŘE

Skupina skal na Oboře patří k nejvyhledávanějším cvičným terénům pro množství výstupů všech stupňů obtížnosti, soustředěných na malé ploše. Jsou zde i nové průstupy, provedené čistým způsobem. Celá skupina skal se dělí na výrazně od sebe oddělené části: Martinka a Obří kámen, Trůn, Vzývající.

I. Martinka a Obří kámen

Martinka je dominantou Pálavy přímo nad Horními Věstonicemi, asi 80 m vysoká severní stěna spadá svisle, částečně i převisle. Na vrcholu jsou zbytky hradu Neuhaus. Od severní strany přiléhá k Martince Obří kámen, předsunutá skalní věž spojená se stěnou Martinky vklíněným balvanem Špuntem. Výstupy na Martinku vyhledávají vyspělí lezci.

Klasifikace technického lezení:

A0 - použití jedné či dvou skob jako chytu nebo stupu
A1 - kratší souvislý úsek po skobách
A2 - dlouhý úsek po skobách v převisu či střeše
A3 - použití vklíněnců k postupu